Po událostech popsaných ve dvou posledních článcích jsem začal pátrat na internetu, jestli existují nějaké teoretické možnosti výpočtu útlumu při spojení odrazem od ionosféry. Milan ok1if oskenoval článek z AMA magazínu z roku 1991 kde je to docela podrobně popsáno.(soubor .pdf)

Na webu smeter.net jsem v sekci propagation objevil několik jednoduchých prográmků na výpočet různých věcí okolo šíření prostorovou vlnou. Lze je stáhnout na uvedené adrese, nebo zde v sekci DOWNLOAD. Pro náš účel použijeme prográmek "twohops.exe". Vypadá to, že používá nějaký podobný vzorec jako byl uvedený v mém minulém článku a k vypočítanému útlumu prostě přičte další útlum 5 dB na jeden odraz od ionosféry a 5,4 dB na jeden odraz od země. Jde o údajně průměrné hodnoty a výsledný útlum se může ve skutečnosti značně lišit. Výsledek nám však může posloužit k tomu, abychom si alespoň udělali představu o tom, jak je signál postupnými odrazy zeslabován.

Program není potřeba nijak instalovat, pouze kliknutím spustíme uvedený soubor. Objeví se nám okno s textem, vysvětlujícím, co můžeme od programu očekávat a jaké hodnoty zadávat. Klávesou M(ore) se nám zobrazí další text.

• Klávesou E(nter) můžeme přejít do režimu zadávání hodnot a klávesou Q(uit) program ukončíme.
• Po zadání E program očekává zadání výšky odrazné vrstvy v kilometrech. Tu zjistíme buď z ionogramu, nebo odhadneme pomocí nápovedy v modrém pozadí.
• Potom zadáme pozemní vzdálenost na jeden skok (také v km). Nejsnáze ji zjistíme pomocí vkv lokátorů obou koncových bodů.
• Poslední vyžádaný údaj je použitý kmitočet (v Mhz).
• Pokud u některého údaje použijeme desetinné číslo (připadá v úvahu pouze u kmitočtu), je třeba použít desetinnou tečku místo čárky. Tedy kmitočet například "3.6".

Po zadání kmitočtu se nám zobrazí vypočítané hodnoty pro jeden a dva skoky:


• dráha, kterou musí signál projít od vysílače k přijímači (v kilometrech).
• dráha, kterou musí signál projít od vysílače k přijímači (v mílích).
• úhel, pod kterým se signál odrazí od ionosferické vrstvy.
• elevační úhel na straně vysílače nebo přijímače
• ztráty rozptylem (v decibelech, dipóly na obou stranách)
• ztráty v ionosferických vrstvách
• ztráty odrazem od země
• celkový útlum signálu na cestě mezi RX a TX.
• signál na vstupu přijímače 50 ohmů. (v mikrovoltech při TX=100W)
• co by měl ukazovat S-metr (1S = 6dB)
• počet decibelů nad S9 (pokud vychází signál dostatečně silný)

Změnou vstupních hodnot si můžeme vyzkoušet jejich vliv na útlum signálu:


• Po klávese H můžeme zadat jinou výšku vrstvy. (Nebo klávesami 1 a 2 zvyšovat či snižovat)
• Po klávese G můžeme zadat jinou pozemní vzdálenost. (Nebo klávesami 3 a 4 zvětšovat a zmenšovat)
• Klávesou F (také 5 nebo 6) můžeme změnit kmitočet.
• Klávesou B(egin) se vrátíme na začátek a můžeme zadat kompletně nové hodnoty.
• Klávesou Q(uit) program ukončíme.

Signál na vstupu přijímače je udáván pro výkon vysílače 100W, ale jelikož známe celkový útlum na cestě signálu, můžeme si ho dopočítat pro jakýkoli vysílací výkon. Pokud známe výkon v dBm stačí od této hodnoty odečíst celkový útlum na trase. Tím dostaneme hodnotu signálu v dBm na straně přijímače.

Jenom pro připomenutí výkony v dBm:
• 0dBm = 1mW
• +10dBm = 10mW
• +20dBm = 100mW
• +30dBm = 1W
• +40dBm = 10W
• +50dBm = 100W
• atd....

Jak jsem již uvedl program je vhodný na získání představy jak moc je signál v jednotlivých skocích postupně zeslabován. Nedává nám nějaké konkrétní výsledky pro spojení za specifických podmínek, které se ostatně stále mění.

Jarda ok1hdu

---

Nakonec obrázek který s tématem výše nijak nesouvisí. Jedná se o fotografii světelných efektů při auroře 23.října 2003 v severovýchodním Skotsku. Fotka je nejspíš vyfocená rybím okem. Je stažena z výše uvedeného webu www.smeter.net, konkrétně z tohoto místa. Autorem je profesionální fotograf Jim Henderson.